Archeologický výzkum původu rostlin ukazuje, že luskoviny patřili mezi první rostliny, které člověk, zemědělec pěstoval a určitě ještě předtím nějaký ten tisíc let sbíral lusky aby z nich vyluštil semínka plná síly.
Je zajímavé, že na každém kontinentu se odpradávna nacházel některý druh luštěnin. Tmavé a skvrnité fazole se nejprve pěstovaly v Mexiku, boby a cizrna na Středním východě, sója v Číně, vigna i kajan v Africe a tady u nás hrách, který je spolu s čočkou původem z Přední Asie.
Naši pra-pra-prapředkové i bez vědeckých poznatků dobře věděli proč je pěstují a schraňují a dodnes tomu tak je všude na světě, kde je nouze a hlad. Ale jakmile národy přestanou strádat a stanou se, tak říkajíc civilizovanými, na luštěniny zapomínají. Tuto skutečnost potvrzují dostupné statistiky už celá desetiletí.
Také naše současná kuchyně a naše zvyky jsou toho důkazem. Položme si tudíž otázku proč tomu tak je? Vaření luštěnin je často zdlouhavé – namáčení pak vaření a teprve pak konzumace a to se v dnešním spěchu a shonu jaksi nehodí. Další argument - konzumace luštěnin způsobuje plynatost čili nadýmání a v rámci života ve městech, hromadných dopravních prostředcích a nákupních centrech by mohlo docházet k nepříjemným závanům a s nimi spojeným společenským trapasům. V neposlední řadě se nabízí i samotný fakt určitého bolení v útrobách našich maličkostí. Takže raději hranolky s kečupem než poctivou fazolovou polévku s vločkami špaldy nebo ovsa.
Asi nic nebudou platné argumenty nakolik cenově dostupné a současně kvalitní jsou proteiny čili bílkoviny v luštěninách, nemluvě o jemné vláknině která dovede uklízet v našem zažívání, vitaminech a minerálech v přirozeném stavu. Ba ani tučné nápisy na obalech hlásající, že luštěnina je proti rakovině, pro snižování cholesterolu, že omlazuje a pročišťuje, by nebyly nic platné.
Proto jen pro ty z nás, kdo se přece jenom luštěninami živí, prozradím jeden kuchařský fígl. Používejte dobré koření při vaření i dohotovení luštěnin a nadýmavé obtěžování se podstatně zmenší nebo zcela zmizí. A k tomu ještě jedno doporučení – konzumujte luštěniny vždy v kombinaci z obilovinami. Tak si totiž zajistíte nejlevnější a nejlepší materiál pro stavbu vaší maličkosti. Totiž vědci prokázali, že kombinací bílkovin z luštěnin a obilovin se při trávení vytvoří plnohodnotná paleta aminokyselin, ze kterých jsme chtě nechtě narostlí. Tak mě napadá, jak se tyto vědecky podložené informace dozvěděli naší prapředkové, když míchali čočku s rýží, hrách a kroupy nebo fazole s kukuřicí.
A ještě jeden recept na nadýmavé luštěniny – po jídle odpočiňte a pak jděte na procházku nebo pěšky z práce (popřípadě si dopřejte odvar z máty s trochou citronové šťávy).
Interní informace pro systémy balamutící koupě schopné lidské jedince i sociální skupiny. Vše vychází z přirozené potřeby jíst a pít s přispěním taktéž přirozeného strachu o svou existenci.
Zásadní je podprahové a nepřímé ovlivňování PR (PUBLIC RELATIONS - veřejného povědomí). Jako dobrý příklad slouží v tomto ohledu vzbuzení dojmu, že máslo je nezdravé díky cholesterolu, že je jaksi nadnormálně tučné, že živočišnost je překážka, že je nemoderní. Nastolit tento stav povědomí vždy trvá poměrně dlouhou dobu, může mít i generační dosah. Nejdůležitější je pak vystihnout správný okamžik a zřetelně poukázat na alternativní produkt, označit ho jako zdravý, moderní, vytvořit z něho trend a bez ohledu na jeho reálné kvality či případnou škodlivost, docílit významných obchodních zisků.
V rámci ovlivňování veřejného povědomí jsou nejdůležitější tyto faktory – šiřitel není patrný – vždy se pracuje se strachem a obavou o naše zdraví – často se užívá technika nepřímého ovlivňování a zastíracího problému.
Srovnej – „Konzumace čerstvého mléka z automatů může vést k průjmovým onemocněním“.