Je docela zajímavé sledovat kterak se kolem nás hemží nejrůznější a často zaručené zprávy o tom jak je nebezpečný tuk, neboť je v něm nejvíc kalorií, tedy energie a přitom je jednoznačné, že pro „civilizovaný“ svět je největším energetickým nebezpečím cukr.
Nutno dodat, že hlavně rafinovaný řepný nebo třtinový. Před sto lety zkonzumovali lidé na světě přibližně desetkrát méně cukru, než je tomu v současnosti a k tomu si prosím dopočítejme koeficient úbytku pohybu a tělesných aktivit. Považte, že vypijeme více než 10 miliard lahví slušně slazených nápojů za rok nepočítaje populární energetické drinky.
Ano, naše tělo potřebuje cukr, musí stůj co stůj vyrobit glukózu (krevní cukr) a tu dopravit buňkám, které ji za pomoci kyslíku spálí na energii, jenomže k tomu nemusíme konzumovat sladkosti. Z jednoho gramu tuků dokáže naše tělo uvolnit až 9 kalorií, tedy nejvíc, protože z bílkovin a uhlohydrátů (škrobů a cukrů) těží jen 4 kalorie. Zásadní pro celý tělesný energetický proces ale nejsou tabulkové a laboratorní hodnoty potravin. O tom jak zachází naše tělo z živinami rozhodujeme sami. Každý z nás je sám sobě metodikem a trenérem a naše tělo jen zpracovává, upravuje a přeskupuje to, co mu dáme.
Myslím si, že nám naše vnitřní já zatleská, když si pro začátek stanovíme jednoduchou matrici pro každodenní energetické propočty a sice: MÉNĚ JE VÍCE.

L-Glutaman sodný monohydrát, nebo glutamát či glutasol je krystalická forma sodné soli kyseliny L-glutamové, jedné z přirozených aminokyselin obsažených běžně v živých organismech, potažmo potravinách například v houbách, některých sýrech, sojových omáčkách, zralých rajčatech a podobně.
V japonsku se už po staletí používá k ochucování pokrmů mořská řasa Laminaria japonica, která obsahuje mimořádně vysokou hodnotu zmíněné sodné soli. Běžně se glutamát používá v asijské kuchyni a k jeho používání a nepoužívání se pojí mnohé marketingové akce až demagogie.
Podstatné je ale to, že rozsáhlá studie, uskutečněná pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO) a Světové organizace pro zemědělství (FAO) v roce 1987 však závažný vliv glutamátu na lidské zdraví nepotvrdila a proto ani nestanovila bezpečnou horní hranici denní dávky jeho příjmu v potravě.
Není třeba pouštět se do glutamátové polemiky neboť je nepoměrně více doopravdy nebezpečných přídatných látek, ba dokonce potravin a venkoncem náš životní chvat nám často asi škodí víc, než nenápadná krystalická látka, která dokáže polepšit chuť rozličných pokrmů.
V EU je v potravinářských výrobcích povinně označován kódem E 621. V USA i jinde ve světě označován zkratkou MSG.

zdroj - Wikipedia

Recepty:

Poradna

Lexikon